Kartička číslo třicet čtyři - Květná neděle
Velikonoce
Dnes je neděle. Celá ptačí rodina si vyletěla ve na malý výlet. Nikam nespěchali, užívali si jarního sluníčka a společně stráveného času.
Zastavili se na palouku, posadili se na chvíli do měkké trávy, přivřeli oči a nechali sluneční paprsky, aby je šimraly na zobáčcích. Pohodové ticho ale brzy přerušil tatínek Strnad: „Milé děti, jestlipak víte, jaké svátky se v těchto dnech slaví?“ zeptal se. „No jasně, že to víme!“ odpověděl hbitě Eda. „Přeci Velikonoce! Největší křesťanský svátek!“ „Přesně tak,“ potvrdil správnou odpověď táta. „A víte, proč jsou tak významné?“ Eda pokrčil rameny. Jája a Emča zavrtěly hlavou. Máma je ale hned uklidnila, že to vůbec nevadí, a navázala na tátu.
„O Velikonocích oslavujeme Ježíšovu velkou lásku k nám a jeho oběť na kříži. Ode dneška do příští neděle trvá Svatý týden. Dnes je neděle, které se říká Květná. Připomínáme si, jak Ježíš přijel na oslíkovi do města jménem Jeruzalém. Lidi na něj mávali a volali, protože měli radost, že je s nimi.“ Ptačí děti chápavě přikyvovaly. Máma proto pokračovala: „Dalším důležitým dnem Svatého týdne je čtvrtek. Říká se mu Zelený. V tento den si připomínáme, jak se Ježíš se svými učedníky sešel na večeři a Ježíš proměnil chleba a víno ve své tělo a svou krev.“ „Teda, to je zázrak!“ zvolala Ema. „To je,“ řekla na to máma. „A představ si, že tento zázrak se znova děje při každé mši svaté, kterou lidé slaví.“ Ema na to chtěla říct, že by se na tu mši svatou někdy ráda podívala, ale než to stačila vyslovit, už zase mluvil táta.
„Dalším dnem je Velký pátek. V tento den Ježíš zemřel na kříži. Nejdřív ho lidé zbičovali, až měl po celém těle mnoho bolestivých ran. Pak mu nasadili na hlavu trnovou korunu a dali mu kříž, který musel odnést na svých ramenou na velký kopec. Tam, přibitý velkými hřeby ke kříži, zemřel.“ „To je hrozně smutné,“ pípla se slzičkou v očích Jája. „To je,“ řekl na to táta. „Ale Ježíš to udělal, protože má moc rád každého člověka. Zemřel za hříchy všech lidí.“
Máma hned navázala: „Po Velkém pátku následuje Bílá sobota. To Ježíš ležel v kamenném hrobě. V neděli pak vstal z mrtvých. Ráno přišly ke hrobu dvě ženy a viděly, že velký kámen, kterým byl zakrytý vchod do hrobu, je odvalený a Ježíš v hrobě není! Tyto události si lidé každý rok připomínají.“
Když máma skončila s výkladem, podívala se na tátu, kývli na sebe a zaveleli: „Letíme domů.“ Celá rodina se vznesla k obloze a zamířila zpátky k louce, na jejímž okraji roste keř s jejich hnízdem.
Lk 23,42: „Ježíši, pamatuj na mě, až přijdeš do svého království.“ Odpověděl mu: „Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji.“
Projděte si doma společně události Svatého týdne a zkuste při vyprávění použít níže uvedená slova.
Květná neděle: Ježíš, Jeruzalém, oslík, lidé, ratolesti, Hosana
Zelený čtvrtek: učedníci, večeře, chléb a víno
Velký Pátek: zatčení, odsouzení, zbití, trnová koruna, kříž, křížová cesta, smrt
Bílá sobota: hrob Neděle Zmrtvýchvstání/vzkříšení: dvě ženy, masti, prázdný hrob, anděl, dva učedníci
Tip na modlitbu:
Ježíši, děkujeme ti, že si můžeme o Velikonocích společně připomínat, jak moc nás máš rád. (Děkujeme ti, Ježíši.)
Ježíši, děkujeme ti, že jsi přijel do Jeruzaléma, i když jsi věděl, co tě tam čeká. (Děkujeme ti, Ježíši.)
Ježíši, děkujeme ti, že jsi apoštolům dal velký dar – své tělo jako chléb a víno. (Děkujeme ti, Ježíši.)
Ježíši, děkujeme ti, že jsi za nás zemřel na kříži. Nedokážeme si ani představit, jak velké to bylo utrpení. (Děkujeme ti, Ježíši.)
Ježíši, děkujeme ti, že se brzy budeme moct radovat při připomínce toho, že jsi třetí den vstal z hrobu. (Děkujeme ti, Ježíši.)
Heslo k získání nedělní kartičky číslo 35 v neděli 17. dubna: aleluja
