3. Velkorysost
Odpouštím druhým, protože Ježíš mi taky odpouští.
17. září 2023, 24. neděle v mezidobí
Mt 18, 21–22: „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když se proti mně prohřeší? Nejvíc sedmkrát?“ Ježíš mu odpověděl: „Neříkám ti nejvíc sedmkrát, ale třeba sedmasedmdesátkrát.“
Celé evangelium: Mt 18, 21–35
Špinavé ponožky
Když se pořádně rozkoukali a osmělili se, vstali z měkké listové peřiny a šli se podívat k vodě. Pod fialovou hladinou se míchaly žlutozelené rybky. Chvíli je pozorovali. Odkud potok asi teče? A kam? Neměli tušení. Podél potoka ale vedla prošlapaná stezka. Rozhodli se, že po ní půjdou.
Stezka po chvíli začala být mírně rozbahněná. „Pozor, ať se neumažete,“ varovala Klárka, která razila cestu jako první. Museli dávat opravdu velký pozor na nohy. Snažili se šlapat na kameny, které jim poskytovaly stabilitu. Za Klárkou šel Oliver a poslední Sofie. „Váchová!“ ozvalo se najednou. Klárka s Oliverem se otočili na Sofii, která stála jednou nohou po kotník v bahně. Oli hned zareagoval, podal jí ruku a pomohl jí z toho nadělení ven. Sedli si na trávu, aby si Sofča mohla nohu trochu očistit. Sundala si botu i ponožku.
„Sofie!“ vykřikl najednou Oliver. „Ty máš na sobě moje oblíbené ponožky! Vždyť jsem ti přece říkal, že nemám rád, když si je půjčuješ na ven.“ Olík a Sofi totiž dostali k Vánocům barevné ponožky a občas si je mezi sebou střídali. Oliver ale neměl rád, když si je Sofie brala ven, protože se bál, aby se neponičily. Sofča provinile sklopila oči a špitla: „Promiň.“ Olda zrudl a několikrát se hluboce nadechl. Snažil se svůj hněv překonat. Po chvíli se usmál a řekl: „Nechci se s tebou teď hádat. Odpouštím ti to.“ A pak sestru objal. Oběma se ulevilo.
Nosíš barevné ponožky?
Stalo se ti někdy, že jsi se venku zašpinil(a)?
Půjčuješ si něco se sourozenci?
Kdo v příběhu projevil velkorysost a jak?
