Kartička číslo třicet - 2. neděle postní
Je tady jaro
Konečně se otepluje a začíná jaro. Sníh ustupuje a ukazuje se tráva. Eda s Jájou si chtějí všechnu tu krásu pořádně prohlédnout zblízka. Létají proto po krajině a přivírají oči před sluníčkem, které je svými paprsky hladí nad zobáčky a pomalu přidává na síle.
Sníh už ustoupil a ukázala se první tráva. Dny se prodlužují, venku je každým dnem více světla. První jarní den je za dveřmi. Ptáčci se z výšky dívají na bledule a petrklíče, kterých je všude plno. „Jájo, dáme si soutěž, kdo první uvidí sněženku,“ navrhl Eda. Jája souhlasila a za chvíli už hlasitě pískala radostí, protože ji našla jako první. Jáje šly tyhle hledací hry vždycky lépe.
Viděli také, jak kvete vrba a trnka. Na jednom místě dokonce zahlédli šafrán, a to je velká vzácnost! Toho u nás totiž moc neroste. Zato je v našich končinách k vidění spousta kopřiv, podbělů a sedmikrásek. Ptáčci také chvíli pozorovali zahrádkáře, jak vytrhávají první plevel. U lesa zase zahlédli mláďata prasete divokého. Nemohli se té krásy nabažit. „Myslíš, že už jsou vzhůru všichni naši kamarádi? Třeba veverka, ježek nebo ještěrka? Mohli bychom je zase navštěvovat,“ napadlo Jáju.
Vyletěli k vrcholku nedalekého kopce. Tam potkali mámu, tátu a sestru Emu. „Jé, ahoj!“ volali, „Vás jsme tady nečekali.“ Pak si povídali, co všechno dnes viděli. Všichni společně žasli nad tou krásou. „Určitě si, děti, pamatujete,“ řekl táta, „že jsme si s vámi už povídali o tom, že to všechno stvořil Bůh. Stvořil to všechno z lásky. Je to jeho dar. Občas přemýšlím nad tím, jak velký a krásný musí sám být, když tvoří takovou nádheru. Skrze přírodu se nám totiž zjevuje, ukazuje nám kousek sebe.“
„A ukázal se Bůh někdy celý? Byl doopravdy tady na světě?“ zajímalo malou Emu. „Ano. Bůh byl tady na zemi v osobě Ježíše. Ježíš byl doopravdy Bůh i člověk.“
Celá rodina se pak společně vrátila domů. Měli radost, že mají před sebou celé jaro, léto a podzim, kdy budou moct poznávat přírodu a skrze ni se potkávat se svým milovaným Otcem Bohem.
Lk 9,28: Ježíš vzal s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil s nimi na horu pomodlit se.
Příroda je krásný Boží dar pro nás. Je to také místo, kde se můžeme s Bohem setkat a kde můžeme poznávat, jak je krásný. Krásu přírody obdivovali i ptáčci v příběhu. V evangeliu čteme o Petrovi, Jakubovi a Janovi, kteří se s Ježíšem také potkali v přírodě, konkrétně na hoře.
Tip na modlitbu: poděkuj Pánu Bohu za krásu přírody.
Heslo k získání nedělní kartičky číslo 31 v neděli 20. března: V přírodě se můžu setkat s Bohem.
