MENU||| |||
Římskokatolická
farnost Polička

Kartička číslo šest - 28. neděle v mezidobí

Krásné hnízdo

Ze špičky keře, ve kterém naše ptačí rodina bydlí, je možné zahlédnout v dálce vysokou skálu. Jája a Eda si už dlouho chtěli tím směrem udělat výlet, ale rodiče jim to zatím nechtěli dovolit, protože o ně měli strach. Dnes ale ptačí máma sama navrhla, jestli by se tam nechtěli podívat: „Už jste trochu povyrostli a já vám věřím, že na sebe budete opatrní. Jen si dejte pozor, abyste se vrátili do soumraku. Za tmy byste pak těžko hledali cestu zpátky.“ Děti slíbily, že přiletí domů včas.

Vydali se na cestu. Během letu si prohlíželi podzimní přírodu. Byli v úžasu nad tím, jak se za poslední týdny změnila. Krajina byla zalitá žlutými, oranžovými a hnědými odstíny barev. Začínalo být chladno a listy padaly ze stromů na zem. Zastavili se u košatého javoru na úpatí kopce a chvíli si prohlíželi jeho listy zblízka. „Bráško, to je taková krása! Každý lístek je jedinečný. Bůh je jak skvělý umělec, když namaluje každý jinak. Nechápu, jak to může stíhat.“ „Jednoduše, vždyť je všemohoucí. To si my ptáčci dokážeme jen těžko představit,“ odpověděl Eda.

Když se dost vynadívali, pokračovali v cestě ke svému cíli, který už nebyl daleko. Skála byla zblízka ještě vyšší, než se při pohledu od jejich domova zdálo. Vyletět až nahoru pro ně ale nepředstavovalo žádný problém. Tam zjistili, že kamenná hora nemá jen jeden vrcholek, jak se zprvu zdálo, ale hned dva. Na jednom z nich právě seděli a těsně pod tím druhým byla prohlubeň, ve které bylo postaveno velké orlí hnízdo. V tuto chvíli však zelo prázdnotou. Eda a jeho sestřička na sebe mrkli a opatrně popoletěli směrem k němu. Oba byli zvědaví, jak vypadá zblízka, ale báli se, že se tady z ničeho nic objeví jeho obyvatel a bude se na ně zlobit, že mu zasahují do jeho soukromí. Po zkušenosti s ježkem se neodvažovali udělat cokoli, co by mohlo jinému zvířátku vadit.

Opatrně si hnízdo prohlíželi. Bylo velmi prostorné, postavené z těch nejlepších větví a vystlané trávou. „Orli na podzim opouštějí svá hnízda a vracejí se k nim až na jaře. Takže podle mého mínění se nemusíme bát, že bychom ho potkali, protože už nejspíš nepřiletí,“ přemýšlel Eda nahlas. Jakmile to ale vypustil ze zobáčku, uviděli v dálce velkého ptáka se zahnutým zobákem, který se nebezpečně rychle blížil k nim. Rychle popoletěli o kus dál a schovali se za skalním výběžkem. Chvíli pak orla ještě opatrně pozorovali. „Má nádherná křídla. Umí rychle létat. A to hnízdo...“ říkali si. Napadlo je, že by mohli doma navrhnout, že si to jejich hnízdečko rozšíří, aby bylo tak velké a krásné jako orlí.

Po cestě nasbírali do zobáčků nějaké větvičky. Mnoho jich ale naráz neunesou, určitě to nebude stačit. Ale když zalétnou něco posbírat každý den, zanedlouho budou mít stavebního materiálu dost.

Jaké zklamání pak pro Edu s  Jájou bylo, když rodiče s  úpravami hnízda nesouhlasili. „K čemu by nám bylo?“ ptala se nechápavě máma. „To, které máme, nám úplně stačí. Mít velké hnízdo je super, ale my přece máme daleko větší bohatství. Víte jaké?“ Ptačí děti netušily. „No přece Pána Boha,“ prozradil tatínek. „Toho máme na prvním místě. To je ten největší dar. On je pořád s námi, a to je daleko důležitější než krásné hnízdo.“

Mk 10,17–30: „Jdi, prodej všechno, co máš, a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě!“
V evangeliu Ježíš jednomu člověku radí, aby šel, prodal všechno, co má, a rozdal to chudým. Pak bude mít poklad v nebi. Chtěl tím říct, že pokud se chce člověk dostat do nebe, není k tomu důležité mít spoustu majetku. Ten největší poklad je to, co není vidět – Boží láska. Nezáleží na tom, jestli máme drahé věci, důležité je, že máme Boha. Bůh nám z této lásky daroval krásný svět, nádhernou přírodu, ze které dostáváme všechno potřebné pro svůj život.

Pokus se během tohoto týdne poděkovat Bohu za nějaký dar, který jsi od něho dostal.

Tip na modlitbu: Bože, děkujeme ti, za to, že tě můžeme znát a že nás máš rád. Děkujeme ti za všechny dobré dary, které nám dáváš. Víme, že jediné,co potřebujeme, jsi ty. Děkujeme ti, že máme co jíst a pít, že máme kde bydlet, že máme rodinu, která nás má ráda. Děkujeme ti za to, že si máme s čím hrát, že máme možnost zavolat lidem, kteří bydlí daleko od nás ...

Heslo k získání nedělní kartičky číslo 7 v neděli 17. října: odpověď na otázku "Jakého ptáka s velkým zahnutým zobákem potkali Jája s Edou při výletu na vysokou skálu?"
dnes
pátek 29. březen 2024
Velký pátek
Texty: Iz 52,13-53,12 // Zl 31(30) // Zid 4,14-16;5,7-9 // Jan 18,1-19,42
Bohoslužba 15:00 Sv. Jakub
zítra
sobota 30. březen 2024
Bílá sobota
Texty:
Bohoslužba 19:00 Sv. Jakub
pozítří
neděle 31. březen 2024
Slavnost Zmrtvýchvstání Páně
Texty: Sk 10,34a.37-43 // Zl 118(117) // Kol 3,1-4 // Jan 20,1-9
Bohoslužba 7:30 Sv. Jakub, 9:00 Sv. Jiří, 10:30 Sv. Jakub
zobrazit další