MENU||| |||
Římskokatolická
farnost Polička

Kartička číslo čtyřicet - 6. neděle velikonoční

Holubice

Celá rodina Strnadů si společně vyletěla na výlet. Byl slunný den a všichni se shodli na tom, že by se chtěli vydat na cestu už ráno a vrátit se až večer, aby mohli být venku co nejdéle a poznat místa, která ještě nenavštívili. Když míjeli les, veverka Esterka jim mávala z nejvyššího stromu. Pak zamířili ke skále, u které ptáčci jednou viděli orla, ale nedoletěli k ní. Po chvíli se jejich směr stočil trochu víc doprava. Pod nimi se míhaly domky se zahradami, ovocnými stromy a záhony. Jejich cílem bylo velké jezero. Táta Strnad tam už jednou byl, ale zbytek rodiny ještě ne.

Asi v půlce cesty se dohodli, že se na chvíli zastaví a odpočinou si. Posadili se do koruny vzrostlého javoru. Na protějším stromě zahlédli ptačí slečnu, kterou děti ještě nikdy neviděly. Měla šedobílé peří. „Mami, co je to za krasavici?“ špitla potichu Jája. „To je holubice,“ odpověděla maminka. „Dobře se na ni podívejte, děti. Holubice je totiž symbolem Ducha svatého.“ „Aha, a co je ten Duch svatý?“ zeptali se Eda, Jája i Ema naráz. Byl to pro ně totiž úplně nový pojem. Táta jim to hned začal vysvětlovat: „Duch svatý nerozlučně patří k Bohu Otci a jeho Synu Ježíši. Pamatujete si, jak jsme si povídali o Ježíšových učednících? Když byl Ježíš v nebi, poslal jim na zem Ducha svatého, aby jim pomáhal. A pomáhá pořád úplně každému.“ „A jak pomáhá?“ hned se doptávali ptáčci. „Dává dary. Ale ne takové, které lidé dostávají k Vánocům. Ani takové, které jste vy nedávno rozdávali kamarádům. Jeho dary nejsou vidět. Je to třeba odvaha, statečnost nebo moudrost. Ale pojďte, poletíme dál, ať se pak stihneme včas vrátit. Až doletíme k jezeru, ještě vám o Duchu svatém něco řeknu.“

Pokračovali tedy v cestě. Když přiletěli k jezeru, užívali si výhled na vodní hladinu a táta se, jak slíbil, zase ujal slova: „Dalším symbolem Ducha svatého je voda. A vidíte, jak na druhém břehu nějací lidé táboří? Mají tam rozdělaný oheň. To je také jeho symbol.“

Bylo už dost pozdě, proto se příliš nezdržovali a brzy se vydali na cestu domů. Zvedl se vítr, který vál právě ve směru, kterým letěli. Jáju napadlo: „Není vítr náhodou taky symbolem svatého Ducha?“ „Náhodou ano,“ potvrdila máma. Jája měla radost, že se trefila. Pak už ale ona i všichni ostatní členové ptačí rodiny zůstali zticha a soustředili se na cestu, aby byli co nejdříve doma.

 

Jan 14,26: Přímluvce, Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl já.
V dnešním příběhu se Eda, Jája a Ema dozvěděli o symbolech Ducha svatého. Znáš je i ty? Jsou to holubice, voda, oheň, vítr. Zkuste doma společně vymyslet proč.
Tip na modlitbu: poděkuj Bohu za dobré věci, které díky němu v životě máš.

Heslo k získání nedělní kartičky číslo 41 v neděli 29. května: holubice

dnes
čtvrtek 28. březen 2024
Zelený čtvrtek
Texty: Ex 12,1-8.11-14 // Zl 116(115) // 1Kor 11,23-26 // Jan 13,1-15
Bohoslužba 15:30 kaple na LDN, 18:00 Sv. Jakub
zítra
pátek 29. březen 2024
Velký pátek
Texty: Iz 52,13-53,12 // Zl 31(30) // Zid 4,14-16;5,7-9 // Jan 18,1-19,42
Bohoslužba 15:00 Sv. Jakub
pozítří
sobota 30. březen 2024
Bílá sobota
Texty:
Bohoslužba 19:00 Sv. Jakub
zobrazit další