"Boží týden"
Katolická církev, aby pomohla věřícím vytrvat v křesťanském životě, přidělila každému dni v týdnu zvláštní zbožný účel.
Neděle
Tento den byl vždy zasvěcen Pánu, jak říká Bible (Ex 20,8-9) a připomíná třetí přikázání („Pomni, abys den sváteční světil.“).
Pondělí
V raném středověku bylo pondělí zasvěceno zvláštnímu uctívání Božího Syna, později však bylo zasvěceno Duchu Svatému, aby se prosilo o jeho pomoc na začátku týdne.
Dále je pondělí v rámci svobodné a dobrovolné pobožnosti, kterou církev schvaluje, aniž by ji předepisovala, zasvěceno modlitbě za duše v očistci. Spojení pondělí s modlitbami za duše v očistci není oficiálně ustanoveno v liturgickém kalendáři katolické církve, ale vychází z lidové zbožnosti a tradic.
Úterý
Úterý je obecně zasvěceno uctívání andělů a zvláště anděla strážného. Inspiraci pro modlitbu k andělu strážnému najdete zde.
Středa
Středa je dnem pobožnosti ke cti svatého Josefa a k získání milosti dobré smrti, jelikož svatému Josefovi náleží právě patronát nad umírajícími.
Čtvrtek
Čtvrtek je naopak eucharistický, připomíná nám, že Syn Boží ustanovil ve čtvrtek svátost eucharistie (poslední večeře), v níž odkazuje lidskému pokolení navždy své tělo a krev, abychom je jedli a pili.
Pátek
Každý pátek je podle tradice zasvěcen umučení Krista a připomíná nám, že v tyto dny církev vybízí ke zdrženlivosti a pokání. Podle kánonu 1251 Kodexu kanonického práva se totiž „každý pátek, pokud se nekryje se slavností, má zachovávat zdrženlivost od masa nebo jiného jídla, kterou určí biskupská konference; půst a zdrženlivost se mají dodržovat na Popeleční středu a Velký pátek“.
Může být zvykem přidat ke zdrženlivosti v tento den ve tři hodiny odpoledne recitaci pěti Otčenášů a pěti Zdrávasů na počest pěti ran Ježíše Krista.
Sobota
Sobota byla po mnoho staletí stejným svátkem jako neděle, a to z několika důvodů. Především k uctění odpočinku Páně po stvoření a k připomenutí, že Ježíš si často vybíral sobotní den, aby konal uzdravení a zázraky a aby chodil kázat do synagog.
Zdroj: cirkev.cz
