8 TÝDNŮ S JEŽÍŠEM NA HOŘE

„Blahoslavenství je životní program, který nabízí Ježíš. Je velice prostý, ale velice obtížný. A kdybychom chtěli víc, Ježíš nám dává i další ukazatele, totiž onen protokol, podle něhož budeme souzeni: 25. kapitolu Matoušova evangelia: „Byl jsem hladový a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít, byl jsem nemocen a navštívili jste mně, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou. S těmito dvěma věcmi – blahoslavenstvími a 25. kapitolou Matoušova evangelia - lze prožít křesťanský život na úrovni svatosti.“ (papež František, kázání z Domu sv. Marty, 9.6.2014)

V uplynulých 8 týdnech se některé děti a dospělí naší farnosti pokoušeli každý týden uskutečňovat ve svém životě jedno „blahoslavenství.“ Naše „hora blahoslavenství“ se zaplnila postavičkami, které symbolizovaly ochotu dětí naslouchat Pánu Ježíši.

A protože jsou podle papeže Františka blahoslavenství „křesťanovým průkazem totožnosti“ (srov. Gaudete et Exsultate, 63, Katecheze papeže Františka z 29. 1. 2020, aula Pavla VI.), určitě stojí za to si je připomenout.

Řazení blahoslavenství neodpovídala tomu, jak jsou uvedena v Matoušově evangeliu, ale byla vybrána tak, aby nějakým způsobem souvisela s tím, co přinášely liturgické texty dané neděle.

1. neděle postní

 

tl_files/kclankum/Postni aktivita S Jezisem na hore 2020/blahoslaveni tvurci pokoje.png

Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny.

evangelium Mt 4,1-11

Ježíš byl pokoušen na poušti. Ďábel ho chce odvést od jeho poslání a předkládá mu příjemné požitky tohoto světa jako záruku štěstí. Je to však jen falešná představa. I my v dnešní době máme přístup k mnoha věcem, které se tváří jako zdroje štěstí, ale vedou nás k soustředění se na sebe. Zdroj štěstí však není v tom, že budou uspokojeny všechny naše potřeby. Ježíš nám odhaluje, v čem štěstí opravdu spočívá. Pravidla pro šťastný život shrnul ve svém horském kázání do osmi blahoslavenství. Najdeme je v Matoušově evangeliu v 5. kapitole (Mt 5,1-12). Přestože jde o velmi starý text, je to živé Boží slovo, které se dotýká každého z nás. K evangeliu této neděle bylo vybráno „Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazvání Božími syny“. Co to znamená tvořit pokoj? Snažit se o to, aby byly mezi lidmi dobré vztahy. Toho docílíme jenom tak, že bližním budeme projevovat lásku, že je budeme vnímat a respektovat je. Kdo rozsévá pokoj, ten smýšlí o druhých upřímně, nešíří pomluvy a zbytečně nekritizuje, své bližní dokáže ocenit (srov. Gaudete et exsultate, čl. 87 a 88). Z evangelia je patrné, že i Ježíši, Synu Božímu, jde o pokoj mezi lidmi a Bohem. Když odolává ďábelským pokušením, stále myslí na svůj úkol, na nás a na naše vykoupení.

Tvořili jsme pokoj mezi lidmi.

2. neděle postní

 

tl_files/kclankum/Postni aktivita S Jezisem na hore 2020/Blahoslaveni cisteho srdce.png

Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha.

evangelium Mt 17,1-9

Ježíš vzal Petra, Jakuba a Jana s sebou na vysokou horu, kde byl před nimi proměněn. Apoštolové ho mohli vidět v Boží slávě. Ježíš nám ovšem slíbil, že Boha můžeme vidět i my. Dal nám k tomu i návod: „Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha“ (Mt 5,8). K tomu, abychom viděli, vnímali a poznávali Boha, tedy potřebujeme čisté srdce. Jak si je však udržet? Svět kolem nás nám poskytuje mnoho možností, čím naše srdce naplnit. Jsme zahlceni informacemi, obrazy, hudbou, požitky… Ne vždy vstupují do našeho srdce hodnotné podněty. Mnohé z nich oslabují naši lásku k Bohu i k bližním, a takovým je třeba se vyhýbat. Často zaplňujeme náš čas tím, co máme rádi. Pokud tedy máme rádi Boha a chceme ho vidět, potřebujeme být s ním. Udělejme si proto na Boha čas v modlitbě nebo při četbě Písma svatého. I vztah k lidem se tvoří tím, že s nimi jsme a mluvíme s nimi, projevujeme si navzájem lásku a přátelství.

Chtěli jsme mít čisté srdce.

3. neděle postní

 

tl_files/kclankum/Postni aktivita S Jezisem na hore 2020/spravedlnost.png

Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.

evangelium Jan 4,5-42

Ježíš se setkává u studny se Samaritánkou. Během hovoru, který spolu vedou, vychází najevo, že voda ze studny je sice schopna uhasit žízeň, kterou cítí naše tělo, ale není schopna uhasit mnohem větší žízeň, která je ukryta v lidské duši. Po čem vlastně lidská duše touží? Mohli bychom vyjmenovat mnoho různých věcí. O jedné touze Ježíš mluví i v horském kázání: „Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni“ (Mt 5,6). Co můžeme udělat pro to, abychom se mezi takové lidi mohli počítat i my? Papež František vysvětluje, že nám v první řadě má jít „o spravedlnost pro chudé a slabé“, a také o „věrnost Boží vůli v celém životě“ (srov. Gaudete et exsultate, čl. 79). Když nám záleží na druhých – snažíme se pomáhat svým bližním, nejsme lhostejní k utrpení a hájíme pravdu – tehdy toužíme po pravé spravedlnosti. Ježíš, Boží Syn, nás ujišťuje, že tato naše touha dojde naplnění. On se o to zasloužil svou smrtí na kříži a svým vzkříšením.

Záleželo nám na druhých.

4. neděle postní

 

tl_files/kclankum/Postni aktivita S Jezisem na hore 2020/Blahoslaveni chudi v duchu.png

Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království.

evangelium Jan 9,1-41

Příběh o uzdravení slepého a o jeho obhajobě před farizei - kde vzal nevzdělaný chudobný člověk takovou pohotovost a odvahu, aby před váženými představiteli židovské obce obhájil Ježíše, se kterým se setkal jen jednou? Odpověď nám mohou poskyt­nout Ježíšova slova: „Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království“ (Mt 5,3). Uzdravený slepec byl totiž příkladem člověka, kterého lze nazvat „chudým v duchu“. Není to proto, že by nebyl dostatečně vzdělaný nebo že by měl málo majetku. Papež František říká, že chudoba v duchu souvisí s tím, „do čeho vkládáme jistotu svého života“ (srov. Gaudete et exsultate, čl. 67). Pokud jsou to majetek, vzdělání, úspěch, zdraví, lidé či naše práce, časem hrozí, že budeme na těchto jistotách závislí, a kdybychom o ně přišli, náš život by se mohl zhroutit. Uzdravený člověk z dnešního evangelia svoji naději vložil do Ježíše, Božího Syna. Proto s ním neotřáslo vůbec nic, ani to, že ho farizeové vyhnali.

Odkrývali jsme pravý poklad.

5. neděle postní

 

tl_files/kclankum/Postni aktivita S Jezisem na hore 2020/Blahoslaveni placici.png

Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni.

evangelium Jan 11,1-45

Ježíšův veliký zá­zrak – vzkříšení Lazara, na začátku je popisováno utrpení, které prožívala rodina a přátelé nad Lazarovou smrtí. Můžeme zde najít spojitost s Ježíšovými slovy „Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni“ (Mt 5,4). S utrpe­ním se setkáváme i v naší společnosti. Může se týkat přímo nás, našich přátel nebo úplně cizích lidí. Jsou dvě možnosti, jak se k utrpení postavit. Buď můžeme dělat, že utrpení je „tabu“, o kterém se nemluví, nebo můžeme utrpení prožívat společně a navzájem se podporovat. Z Ježíšova postoje jasně vyplývá, že druhá varianta je ta správná. Člověk, který je schopen odevzdat své utrpení Bohu, který soucítí s druhými a sdílí s nimi jejich trápení, získává nakonec od Boha útěchu. Dostává sílu utrpení nést a být oporou pro druhé (srov. Gaudete et exsultate, čl. 76). Ježíš jako pravý Bůh totiž opravdu může slíbit, že plačící budou potěšeni. To dokázal i v dnešním evangeliu.

Chtěli jsme mít citlivé srdce.

6. neděle postní (Květná)

 

tl_files/kclankum/Postni aktivita S Jezisem na hore 2020/Blahoslaveni tisi.png

Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví.

evangelium Mt 26,14-27,66

Přestože si na Květnou neděli připomínáme Ježíšův slavný vjezd do Jeruzaléma, evangelium popisuje Ježíšovo utrpení a smrt (Mt 26,14-27,66). Během těchto dvou situací můžeme odhalovat význam slov „Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví“ (Mt 5,5). V Ježíšově příjezdu do Jeruzaléma na oslátku vnímáme velký symbol (srov. Zach 9,9), stejně tak i v jeho mlčení před žalobci. Není to však tichost pramenící ze slabosti, ale z pokory, která zná svou cenu a nepotřebuje si nic dokazovat. Doba, ve které žijeme, přeje těm, kdo více mluví, kdo se umí prosadit, udělat si reklamu, pokořit své soupeře. Tichost a po­kora se moc „nenosí“. Přesto však příslib o tom, že tiší dostanou zemi za dědictví, platí i pro nás. Když totiž někdo umí ovládat své emoce a dokáže se ke druhým chovat vlídně a s úctou, pročišťuje atmosféru mezilidských vztahů. Rozšiřuje tak kolem sebe dobro, a to nelze ničím nahradit.

Učili jsme se pokoře.

Slavnost Zmrtvýchvstání Páně

 

tl_files/kclankum/Postni aktivita S Jezisem na hore 2020/pronasledovani pro spravedlnost.png

Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království.

evangelium Jan 20,1-9

Ježíš přemohl smrt, vstal z mrtvých, otevřel nám nebe a vykoupil nás od hříchů. Tomuto vítězství však předcházelo velké utrpení a vše vypadalo nejdříve jako obrovská prohra. Mnoho boju­jících za spravedlnost musí i v dnešní době trpět. Týká se to dětí i dospělých. Sami jsme se už v této situaci možná ocitli. Někdy způsobí problém pouze fakt, že zůstáváme na straně pravdy. Bůh však svůj boj vede jinak, než si představujeme my lidé. Vítězství se často dostavuje takovým způsobem, jaký bychom vůbec nečekali. Velkým povzbu­zením jsou proto Ježíšova slova „Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království“ (Mt 5,10). Ježíšovo vzkříšení je pro nás největší zárukou, že když se zde na zemi přidržíme jeho a budeme konat to, co je správné, budeme s ním věčně v jeho království.

Radovali jsme se z Ježíšova vítězství, z toho, že je náš Vykupitel a že k němu patříme.

2. neděle velikonoční

 

tl_files/kclankum/Postni aktivita S Jezisem na hore 2020/Blahoslaveni milosrdni.png

Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství.

evangelium Jan 20,19-31

Ježíš svěřuje apoštolům moc odpouštět hříchy a zanechává jim svého Ducha. Možnost odpuštění, to je krásný důkaz bezbřehého Božího milosrdenství, jehož svátek si o 2. neděli velikonoční připomínáme. Ježíš si ovšem přeje, abychom i my byli milosrdní k druhým. „Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství“ (Mt 5,7). Co to znamená? Milosrdenství je snaha pomáhat, ale zároveň i snaha o vzájemné odpuštění. Ve svém jednání máme napodobovat Ježíše, Božího Syna. V jeho jednání máme ten největší příklad.