100 let varhan u sv. Jakuba

„Na den sv. Václava (28. září)  L. P. 1914 slyšeli poličští občané poprvé hlas nových varhan dostavěných p. Karlem Čápkem z Poličky. ...“ - píše ve svých rukopisných pamětech někdejší poličská varhanice Anna Burešová Hušková. Byly to největší a zároveň jediné třímanuálové varhany, které poličská varhanářská firma postavila; založil ji otec Karla Čápka a své nástroje, kterých postavili asi 50, dodávali do blízkého okolí i vzdáleného zahraničí. 

Varhany byly sice v polovině 60. let opraveny, přestavěny a rozšířeny, ale varhanní skříň, tak jak ji vidíme dnes, s většinou z počtu asi 2500 píšťal uvnitř jsou stále původními varhanami, které před 100 lety pan Čápek u sv. Jakuba v Poličce postavil. 

O tento náš hudební nástroj mají zájem špičkoví varhaníci, kteří v dobrých akustických prostorách rádi hrají, ale také laická veřejnost projevuje zvědavost - například ve dnech či nocích pro neobyčejné zážitky a chtějí vědět, jak vypadá varhanní skříň, píšťaly, měchy, hrací stůl i hra na varhany s využitím 40 rejstříků. 

Do nového kostela, který v příštím roce oslaví 150 od svého posvěcení, byly pořízeny „varhany skrovné, poněvadž zatímní“ - jak píše kronikář. Měly jeden manuál, asi 11 rejstříků, vydržely 50 let. Stávající varhany byly opraveny také po 50 letech. Literatura a zkušenosti uvádějí, že varhany je potřeba generálkovat po 30 až 50 letech, je tedy možné, že se nyní nacházíme na nějaké hranici, která by nemusela být až tak příjemná a oslavná. … Přesto - anebo právě proto - přejeme sobě i všem, aby tento královský nástroj sloužil ještě mnoho let ke cti a chvále Boží a posluchačům a milovníkům varhanní hudby nadále přinášel jen dobré a obohacující zážitky. 

Ing. Michal Šafář