Farní pouť na Homoli

Když se dnes řekne slovo „pouť“, většina lidí, zvláště dětí, si představí zábavné atrakce –kolotoče, houpačky, horské dráhy apod. V dřívějších dobách však toto slovo mělo jiný význam. Lidé putovali, většinou pěšky, desítky kilometrů na posvátná místa, kde si chtěli vyprosit dar zdraví, pomoc v obtížích či požehnání do dalších dní.  

S podobným záměrem se rodiny, děti, dospělí i tidříve narození z poličské farnostivydali v sobotu 13. září na farní pouť.S ohledem na všechny věkové kategorie i vzdálenost jsme využili dopravní prostředky a na místo určení, ke kostelu Panny Marie bolestné na Homoli, jsme dorazili dvěma zaplněnými autobusy.  Zde jsme s P. Miloslavem Brhelem a P. Benediktem Machálikemprožilispolečné chvíle při mši svaté a následně si prohlédlipoutní kostel i jeho okolí.  Potom jsme sepřemístili do nedalekých Častolovic do zámeckého areálu, kde si každý z účastníků mohl vybrat dle chuti a nálady, jak využije nabídky programu. Někteří z nás zvolili prohlídku zámku, děti navštívily minizoo v přilehlém parku, a všichni využili krásného prostředí zámeckého nádvoří k posezení s přáteli. Oba páni faráři, náš poličský P. Miloslav, stejně jako P. Benedikt, který v Poličce působil před několika lety, byli po celou dobu s námi.  

Možná se naše farní pouť lišila od těch dřívějších tím, že jsme nemuseli podstoupit takovou námahu a oběti, přesto jsem přesvědčena, že svůj význam měla. Mohli jsme jako farní společenství prožít nějaký čas spolu, sdílet se, těšit jeden zdruhého a navíc poznat nová zajímavá místa.  

Markéta Šafářová